Říčanský streetfood, Entrée, steaky z Lidlu, francouzské trhy

Po sesumírování fotek z nejrůznějších gastro-zážitků jsem zjistila, že bych vám o tom všem zase chtěla napsat. V posledních zhruba 14 dnech jsme měli docela pestrý a nabitý program a stravovali se venku víc než doma. Moc ráda se tedy podělím o své dojmy z těch nejzajímavějších akcí, které jsme v poslední době absolvovali.

Koncem září organizovala jedna z mých dobrých kamarádek 1. Říčanský street food festival. Na Facebooku jsem avizovala, že se tam chystám už nějakou dobu dopředu, takže jste tam možná někteří také vyrazili. I přes to, že to byl první ročník ve městě, kde asi doteď nikdo nic takového nezkoušel organizovat, měl festival naprosto ohromující návštěvnost. Na facebooku události se postupně během odpoledne začaly objevovat všemožné naštvané reakce. Hodně z toho, co bylo festivalu vytýkáno byla pravda a svým způsobem se jim nedivím. Další komentující, kteří se nenechali odradit frontami a tlačenicí mezi stánky, už byli podstatně férovější. Myslím, že je namístě uznat práci, kterou organizátoři odvedli a brát tento ročník opravdu jako beta-verzi. Je přece skvělé, když se takové věci organizují lidmi a pro lidi i jinde než jen ve velkých městech. Nešlo o akci, na které by někdo chtěl drze vydělávat a bylo možné ochutnat nejrůznější speciality za opravdu příjemné peníze. Sami organizátoři také dokázali, že se neberou moc vážně, což jasně vyplývá z obrázku, který publikovali po skončení akce. Koho zajímá další ročník (mě tedy ano), může sledovat facebook festivalu. Já osobně jsem byla nadšená z mexických tacos od restaurace U Labutě Rancheras a dokonalé kávy od Coffee Point (viz fotky z mého mobilu s poškrábaným foťákem).

041016 streetfood

041016 streetfood

041016 streetfood 2

041016 streetfood 2

Asi nejzásadnější a mnou nejvíce očekávanou akcí v oblasti jídla bylo naše letošní výročí svatby. Vydali jsme se na jednodenní výlet do Olomouce, kde byla hlavním cílem večeře v Entrée. V některých kruzích se spekuluje, že by právě oni mohli být v blízké době kandidáty na Michelinskou hvězdu. Rozhodli jsme se tedy navštívit tuto restauraci dříve, než se jejich ceny vymrští příliš vysoko, abychom věděli, jestli to za to opravdu stojí. V tuhle chvíli se jedná o dosti dostupnou vysokou gastronomii a já už jsem nějakou dobu chtěla něco podobného zažít. Rezervaci jsme měli na 8. hodinu večer, abychom si byli jistí, že to po D1 stihneme i s předáním dítěte babičce. Tím pádem jsme zažili restauraci v moc příjemné atmosféře a těsně před odchodem měli možnost vidět i postupné zpomalování frekvence vydávání jídel. Náš stůl byl ideálně postavený k pozorování dění v kuchyni, takže jsme měli opravdu pocit, že jsme něco zažili. Vycházela jsem z toho, že restaurace, které mají degustační menu nějak sestavené si právě za těmi vybranými jídly stojí nejvíc, takže jsem si vybrala sice á la carte, ale stejné pokrmy, jako byly v degustačním menu. Myslela jsem si, že se díky vynechání několika chodů nepřejím, ale to bych bývala musela odolat dezertu :) Můj muž si objednal zase jiné menu a při vzájemném ochutnávání jsme došli k poznání, že mají vynikající téměř vše a dokonce mi možná jeho hlavní chod chutnal víc, než ten můj. Z facebooku restaurace jsem stáhla několik fotek toho, co jsme opravdu měli. Nemám moc ve zvyku fotit jídlo v restauraci a radši si ho rovnou vychutnávám. I co se týče kvality fotek bych jim spíš nemusela udělat dobrou reklamu.

Kachna, červená řepa, rybíz, zázvor

041016 entree3

041016 entree3

 Siven, kapary, ančovičky, šalotka

041016 entree4

041016 entree4

Studená karotkovo-zázvorová polévka

041016 entree2

Holub, dýně, semínka, skořice, meruňky

041016 entree1

041016 entree1

 Jahody, mandle, bazalka, bílá čokoláda

041016 entree5

041016 entree5

Na luxusní zážitky mimo domov navážu ještě něčím, co jsem si před snědením musela sama připravit. Relativně dobrou zkušenost jsem totiž udělala s nákupem rump steaku v Lidlu. Nejsem si jistá, jestli byla zrovna nějaká akce nebo mají steaky i v běžné nabídce, ale i přes to, že nešlo o kdovíjak silný plátek masa, se nám je podařilo doma připravit docela dobře i na řezu. Pro jistotu jsem je připravila jen na pánvi a vynechala dopékání v troubě, na které jsem zvyklá a je to takový blbuvzdornější postup na steaky. Co přesně jsem koupila a jak to vypadalo poté, co jsem si po snědení půlky steaku vzpoměla na fotku si můžete prohlédnout na následujících snímcích.

041016 steak

041016 steak

040116 steak2

040116 steak2

Další gurmánskou radost jsem si udělala, když jsem pod jedním volně přístupným ořešákem nasbírala pár vlašských ořechů, které šly ještě krásně oloupat. To, že mám teď na týden obarvené prsty mi opravdu nijak nevadí a měla jsem z nich radost jako malá. Pokud nemáte k dispozici nějaký vlastní strom, můžete se podívat na mapu volně přístupných stromů a keřů, které plodí něco k snědku a vyrazit na malý průzkumný výlet. Já osobně se od té doby, co jsem zjistila, že něco takového někdo dal dohromady, podstatně víc rozhlížím po městě a můžu konstatovat, že je těch stromů opravdu obrovské množství - a to spíš těch, které na mapě nenajdete.

041016 orechy

041016 orechy

Minulý pátek a sobotu se taky na Kladně konaly francouzské trhy a další akce spojené s Francií. Trhy jsme pojali jako rodinný výlet na sobotní dopoledne a měli jsme se pěkně. Sice šlo jen o několik stánků na malinkém náměstí na pěší zóně, ale bylo příjemné mít kam zajít. K mému potěšení se opakovala loňská účast Votre Plaisir, takže jsem si mohla koupit jejich Paris-Brest a citronovou tartaletku i jinde než jen v Praze.

041016 francouzske trhy

041016 francouzske trhy